Historie strašnické farnosti

Strašnická farnost vznikla 1. října 1929 tím, že byla vyčleněna z farnosti svatého Rocha v Praze – Olšanech. Jejím prvním farářem se stal P. Josef Gargela. V té době ještě nebyla farní budova a duchovní správa byla prozatím ve vilce pana Holuba v Pitkovické ulici čp. 864.

Strašničtí však měli již od r. 1924 svůj „Spolek pro postavení kostela ve St. Strašnicích“, který financoval stavbu strašnické farní budovy, jež byla zahájena v polovině března 1930. Stavba pokračovala velmi rychle tak, že již 31. srpna téhož roku (za víc jak pět měsíců) byla budova hotova a v přízemí byla benedikována prozatimní kaple pro duchovní službu strašnické farnosti. Během 1. republiky pro nedostatek finančních prostředků se stavba nového kostela nerealizovala. V době německé okupace a období komunistické diktatury nebylo možno uvažovat o stavbě kostela.

Druhým duchovním správcem strašnické farnosti po zesnulém P. Josefu Gargelovi (+ 8. 12. 1956) byl jmenován Mons. Josef Vladyka. Nastoupil službu administrátora 11. 2. 1957 a působil do 25. 12. 1965 kdy zemřel. V pořadí třetí duchovní správce farnosti byl k 1. 2. 1966 jmenován P. Jan Nepomuk Klener. O prázdninách roku 1966 byla farní kaple rekonstruována v duchu liturgické reformy 2. vatikánského koncilu.

Myšlenka nového kostela ve Strašnicích ožila v době „Pražského jara“ v roce 1968. Byla snaha obnovit „Spolek pro postavení kostela“, obnovily se i sbírky. Normalizace po 21. srpnu 1968 sice přerušila přípravné práce, avšak ne zcela. Touha po novém kostele stále dřímala v myslích farníků. Již na jaře 1989 jsme se znovu sešli na pokyn pana kardinála Tomáška a vytvořili „Mariánskou huť“ s úmyslem dotáhnout myšlenku nového kostela k realizaci. Listopad 1989 se svou revolucí pak naplno otevřel cestu k uskutečnění stavby nového chrámu, která však nebyla bez problémů.