CESTA SVĚTLA
Co je to Cesta světla?
Je to modlitba podobná křížové cestě, také má 14 zastavení. Navazuje na křížovou
cestu, po uložení Ježíše do hrobu.
Proč se modlit Cestu světla?
V postní době jsme se modlili Křížovou cestu, naposledy na Velký pátek. Šli jsme s
Pánem Ježíšem těžkou cestu, kterou musel podstoupit. Na posledním zastavení je
uložen do hrobu. Obětuje svůj život a jak se píše v Matoušově evangeliu: “...hroby se
otvíraly a těla mnoha zesnulých svatých vstala.”
Mohlo by se zdát, že “dokonáno jest”. To, že Pán Ježíš vstal z mrtvých je ale teprve
začátek.
A tak se modlíme Cestu světla, abychom oslavili a prožili i to, co se stalo po uložení
Ježíše do hrobu.
Na začátku nebo mezi jednotlivými zastaveními si můžete zazpívat.
Například písně:
Ty jsi Král http://chvaly.nasefara.cz/?list=ty-jsi-kral
Naplňuj mě Duchem svým https://www.youtube.com/watch?v=zekRMXTSRqM
Hospodin je můj pastýř https://www.youtube.com/watch?v=SQAQaB7YRaw
Vyvyšuji Tebe, Pane https://www.youtube.com/watch?v=eeUe2uA8bP8
Aleluja https://www.youtube.com/watch?v=PnO_N3VeZAs
Hosana https://www.youtube.com/watch?v=737s6T4c-F8
Před zastavením a po zastavením se také lze modlit:
Před
- Ježíš žije! s důvěrou volejme:
- zůstaň s námi, Ježíši.
Po
- Zmrtvýchvstalý Ježíši,
- daruj nám svého Ducha.
Pro mladší děti, aby udržely pozornost, lze texty zkrátit, nebo převyprávět vlastními
slovy.
1. ZASTAVENÍ- Ježíš vstal z mrtvých
Matouš 28, 1-6
1Když skončila sobota a svítalo na první den týdne, přišla se Marie Magdaléna a ta
druhá Marie podívat na hrob.
2Vtom nastalo veliké zemětřesení, neboť z nebe sestoupil Hospodinův anděl. Přišel,
odvalil kámen a posadil se na něm. 3Jeho obličej zářil jako blesk a roucho měl bílé jako
sníh. 4Strážní se strachem z něj roztřásli a zůstali jako mrtví.
5„Nebojte se,“ řekl anděl ženám. „Vím, že hledáte ukřižovaného Ježíše. 6Není tu, vstal,
jak předpověděl. Pojďte se podívat, kde ležel. 7Pospěšte si a řekněte jeho učedníkům,
že vstal z mrtvých. Hle, předchází vás do Galileje, tam ho spatříte. To jsem vám měl
říci.“
Anděl říká: VY SE NEBOJTE, VY, kteří věříte, že Ježíš vstal z mrtvých, že Ježíš je Bůh.
Anděl to říká každému z nás, když věříme, nemusíme se bát.
- Pane, prosíme Tě, ať se na Tebe obracíme v těžkých chvílích a nespoléháme se
na sebe.
2. ZASTAVENÍ- Učedníci nacházejí prázdný hrob
Jan 20,1–8
1
Ráno prvního dne v týdnu šla Marie Magdaléna ještě za tmy k hrobu. Když uviděla
kámen odvalený od hrobu,
2
běžela k Šimonu Petrovi a k dalšímu učedníkovi, kterého
měl Ježíš rád, a řekla jim: „Vzali Pána z hrobu a nevíme, kam ho dali!“
3
Petr se zvedl a spolu s tím druhým učedníkem vyrazili k hrobu.
4
Běželi společně, ale ten
druhý učedník Petra předběhl a dorazil k hrobu první.
5
Naklonil se dovnitř, spatřil ležící
plátna, ale dovnitř nešel.
6
Po něm dorazil Šimon Petr. Vešel do hrobu a spatřil ležící
plátna.
7
Rouška, která mu přikrývala hlavu, však nebyla mezi plátny; ležela svinutá
zvlášť.
8
Když potom vešel i ten druhý učedník, který dorazil k hrobu jako první, uviděl a
uvěřil.
Pán Ježíš je pryč. Co dál? Kde je?
Hledali Ho na špatném místě. Hledali Ho tam, kde si mysleli, že by měl být.
Neděláme to někdy i my? Víme nejlépe, jak by věci MĚLY být. -Já CHCI. Tak to BUDE.
Já VÍM. Já to dělat NECHCI.
- Pane, prosíme Tě, abys nás vedl tam, kde máme být podle tebe.
3. ZASTAVENÍ- Vzkříšený Ježíš se ukazuje Marii Magdaléně
Jan 20, 11-18
11
Marie ale zůstala venku u hrobu a plakala. V pláči se naklonila do hrobu
12
a na místě,
kde předtím leželo Ježíšovo tělo, uviděla sedět dva anděly v bílém rouchu, jednoho u
hlavy a druhého u nohou.
13
„Proč pláčeš, ženo?“ zeptali se jí.
„Vzali mého Pána a nevím, kam ho dali,“ odpověděla.
14
Po těch slovech se obrátila a uviděla tam stát Ježíše (nevěděla ale, že je to on).
15
„Proč
pláčeš, ženo?“ zeptal se jí Ježíš. „Koho hledáš?“
V domnění, že je to zahradník, odpověděla: „Pane, jestli jsi ho odnesl ty, řekni mi, kam
jsi ho dal, ať si ho mohu odnést.“
16
„Marie!“ řekl jí Ježíš.
Obrátila se a zvolala hebrejsky: „Rabboni!“ (což znamená „Učiteli“).
17
„Nedrž mě,“ řekl jí Ježíš. „Ještě jsem nevystoupil ke svému Otci. Jdi ale k mým bratrům
a vyřiď jim: ‚Vystupuji ke svému Otci a k vašemu Otci, ke svému Bohu a k vašemu
Bohu.‘“
18
Marie Magdaléna pak šla a zvěstovala učedníkům, že viděla Pána a co jí řekl.
Pán Ježíš zavolal: “Marie!” a ona se otočila. Kolikrát nás takhle Pán volá a my, protože
poslouchat nechceme, nebo máme něco jiného na práci, se neotočíme?
- Pane, prosíme, ať máme srdce otevřené a uši nastražené, abychom Tě slyšeli,
když voláš.
4. ZASTAVENÍ- Ježíš na cestě do Emauz
Lukáš 24, 13-27
13
Téhož dne se dva z nich vydali do vesnice jménem Emauzy, vzdálené od Jeruzaléma
šedesát honů,
14
a povídali si o všem, co se stalo.
15
Zatímco si povídali a probírali to, sám
Ježíš se přiblížil a připojil se k nim.
16
Něco však bránilo jejich očím, aby ho poznali.
17
Ježíš se jich zeptal: „O čem si to cestou povídáte, že jste tak smutní?“
18
Jeden z nich, jménem Kleofáš, mu odpověděl: „Ty jsi snad jediný návštěvník
Jeruzaléma, který neví o tom, co se tam v těchto dnech stalo!“
19
„O čem?“ zeptal se jich.
„O Ježíši Nazaretském,“ odvětili. „Byl to prorok mocný ve skutcích i slovech před Bohem
i přede vším lidem.
20
Vrchní kněží a naši vůdcové ho vydali, aby byl odsouzen k smrti, a
nechali ho ukřižovat.
21
My jsme ale doufali, že to je on, kdo má vykoupit Izrael. Navíc je
to už třetí den, co se to všechno stalo.
22
Také nás překvapily některé z našich žen. Ráno
byly u hrobu
23
a nenašly jeho tělo. Pak přišly a říkaly, že dokonce měly vidění. Andělé jim
prý řekli, že žije.
24
Někteří z našich šli ke hrobu a našli všechno tak, jak to ženy
vyprávěly, ale jeho neviděli.“
25
Tehdy jim řekl: „Jak jste nechápaví! Jak je vám zatěžko věřit všemu, co pověděli
proroci!
26
Copak to všechno nemusel Mesiáš vytrpět, než vejde do své slávy?“
27
Počínaje Mojžíšem a všemi proroky jim pak vykládal, co o něm bylo napsáno ve všech
Písmech.
Učedníci cestou do Emauz potkají osobu a říkají jí své trable a pochybnosti.
Každý z nás má občas pochybnosti. A Pán je pořád s námi a ukazuje nám v Písmu i v
životě, že v Něj a Jemu máme věřit.
- Pane, prosíme, ať Ti důvěřujeme.
5. ZASTAVENÍ- Ježíš se dává poznat při lámání chleba
Lukáš 24, 30-31
30
Když byli za stolem, vzal chléb, požehnal, lámal a podával jim. 31Vtom se jim otevřely
oči a poznali ho, ale on jim náhle zmizel.
Pán nám dává poznat. Poznáme, co je správné, poznáme, co to znamená mít opravdu
rád, poznáme, jak odpouštět.
A to díky tomu, že každou neděli, každou mši svatou, Ježíš láme a dává.
- Pane, děkujeme Ti, že můžeme slavit mši svatou.
6. ZASTAVENÍ- Pán Ježíš se ukazuje učedníkům
Lukáš 24, 36- 39
36
Zatímco o tom mluvili, stanul uprostřed nich Ježíš. „Pokoj vám,“ řekl.
37
Oni si ale v
hrozném úleku mysleli, že vidí ducha.
38
Řekl jim tedy: „Proč jste tak vylekaní? Proč jste na pochybách?
39
Podívejte se na mé
ruce a nohy – jsem to já! Dotkněte se mě a přesvědčte se: duch přece nemá maso a
kosti; jak vidíte, já je mám!“
Pán Ježíš stojí před nimi, oni jsou stále vystrašení a zmatení. Pán Ježíš se ani nerozčílí,
ani není smutný. Jen jim klidně a trpělivě říká: Podívejte se, dotkněte se, nebojte se.
- Pane, děkujeme Ti za Tvou nekonečnou trpělivost a lásku.
7. ZASTAVENÍ- Vzkříšený Ježíš dává moc odpouštět hříchy
Jan 20, 19- 23
21
„Pokoj vám,“ opakoval Ježíš. „Jako mě poslal Otec, i já posílám vás.“
22
Po těch slovech
na ně dechl a řekl jim: „Přijměte Ducha svatého.
23
Komu odpustíte hříchy, tomu jsou
odpuštěny; komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou.“
Odpouštět hříchy může jen pán Bůh. On tento obrovský dar svěřil lidem. Od té doby
můžeme chodit ke zpovědi, kde nám Pán Bůh skrze zpovědníka odpouští naše
špatnosti.
- Pane, děkujeme Ti, za dar zpovědi a za všechny kněze.
8. ZASTAVENÍ- Ježíš utvrzuje Tomášovu víru
Jan 20, 26-28
26
O týden později byli jeho učedníci znovu uvnitř a Tomáš s nimi. Dveře byly zavřené, ale
Ježíš přišel a postavil se doprostřed se slovy: „Pokoj vám.“
27
Potom řekl Tomášovi:
„Polož sem prst. Podívej se na mé ruce. Natáhni ruku a vlož mi ji do boku. Přestaň být
nevěřící a začni věřit.“
28
„Můj Pán a můj Bůh!“ zvolal Tomáš.
29
„Uvěřil jsi, protože jsi mě viděl,“ řekl mu Ježíš. „Blaze těm, kteří neviděli, a uvěřili.“
Proč je tak snadné přidat se k kdejaké lumpárně, ale když jde o dobrý skutek, o víru, je
to těžší?
- Pane, prosíme Tě, abychom odolávali pokušení.
9. ZASTAVENÍ- Ježíš se setkává s učedníky u jezera
Jan 21, 1-13
1
Potom se Ježíš znovu ukázal učedníkům u Tiberiadského jezera. Stalo se to takto:
2
Šimon Petr, Tomáš zvaný Dvojče, Natanael z Kány Galilejské, synové Zebedeovi a
další dva jeho učedníci byli spolu.
3
„Jdu na ryby,“ řekl jim Šimon Petr.
„Půjdeme s tebou,“ odpověděli. A tak šli a nastoupili na loď. Té noci ale nic nechytili.
4
Za svítání stál na břehu Ježíš (učedníci ale nevěděli, že je to on).
5
„Nemáte něco k jídlu,
hoši?“ zavolal na ně.
„Nemáme,“ odpověděli.
6
„Hoďte síť napravo od lodi a něco najdete,“ řekl jim. Hodili tedy síť a už ji ani nemohli
utáhnout, kolik v ní bylo ryb.
7
Učedník, kterého Ježíš miloval, tehdy řekl Petrovi: „To je Pán!“ Jakmile Šimon Petr
uslyšel, že je to Pán, oblékl si plášť (protože byl svlečený) a vrhl se do vody.
8
Ostatní učedníci pak připluli s lodí (nebyli totiž daleko od břehu, jen asi dvě stě loket) a
táhli tu síť s rybami.
9
Když vystoupili na břeh, uviděli rozdělaný oheň a na něm rybu a
chléb.
10
Ježíš jim řekl: „Přineste trochu ryb, které jste teď nalovili.“
11
Šimon Petr tedy šel a
vytáhl na břeh plnou síť – 153 velkých ryb! A přestože jich bylo tolik, síť se neroztrhla.
12
„Pojďte snídat,“ řekl jim Ježíš. Nikdo z učedníků se ho neodvážil zeptat: „Kdo jsi?“
protože věděli, že je to Pán.
13
Ježíš přistoupil, vzal chléb a podával jim ho a podobně i
rybu.
Petr, jakmile poznal Ježíše, na nic nečekal. Skočil do jezera a plaval ke břehu.
Kéž by i naše reakce byla stejná. Nechat všech her, pohádek a hraček a běžet strávit s
Ježíšem chvilku v modlitbě. Nebo třeba pomoci člověku, který to potřebuje.
- Pane, prosíme Tě, ať Tě rozpoznáme a snažíme se Ti být nablízku.
10. ZASTAVENÍ- Ježíš svěřuje Petrovi církev
Jan 21, 15- 18
15
Po snídani se Ježíš zeptal Šimona Petra: „Šimone Janův, miluješ mě více než oni?“
„Ano, Pane,“ odpověděl mu. „Ty víš, že tě mám rád.“
Ježíš mu na to řekl: „Pas mé beránky.“
16
Potom se ho zeptal podruhé: „Šimone Janův, miluješ mě?“
„Ano, Pane,“ odpověděl mu. „Ty víš, že tě mám rád.“
Tehdy mu Ježíš řekl: „Pečuj o mé ovce.“
17
Potom se ho zeptal potřetí: „Šimone Janův, máš mě rád?“
Petr se zarmoutil, že se ho Ježíš potřetí zeptal: „Máš mě rád?“ Odpověděl mu: „Pane, ty
víš všechno. Ty víš, že tě mám rád.“
Ježíš mu na to řekl: „Pas mé ovce.”
Pán Ježíš se Petra ptá třikrát, jestli ho miluje. Ne protože by mu nevěřil, ale snad aby
přesvědčil Petra a utvrdil ho v tom.
Zkus se zeptat sebe: Mám rád Pána Ježíše? Mám rád Pána Ježíše? Mám rád Pána
Ježíše? Každé “Ano” můžeš říct víc nahlas. Toto “ano” ve tvém srdci Ti pomůže odolávat
nástrahám světa.
11. ZASTAVENÍ- Ježíš svěřuje učedníkům poslání do světa
Matouš 28, 16-20
16
Jedenáct učedníků pak odešlo do Galileje na horu, kterou jim Ježíš určil.
17
A když ho
spatřili, klaněli se mu, i když někteří pochybovali.
18
Ježíš k nim přistoupil a řekl: „Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi.
19
Proto jděte.
Získávejte učedníky ze všech národů, křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého
20
a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všechny
dny až do skonání světa.“
Takto mluví Pán Ježíš ke každému z nás. Jistě, my nemůžeme křtít nikoho. Ale svým
životem můžeme měnit svět k lepšímu a můžeme být příkladem pro ostatní.
- Pane, prosíme Tě, dávej nám k tomu sílu.
12. ZASTAVENÍ- Pán Ježíš vystupuje na nebe
Skutky apoštolů 1, 9-11
9
Po těch slovech byl před jejich zraky vzat vzhůru a zmizel jim z očí v oblaku.
10
Zatímco
se upřeně dívali, jak odchází do nebe, hle, přistoupili k nim dva muži v bílém rouchu
11
a
řekli jim: „Co tu stojíte a hledíte k nebi, Galilejci? Tento Ježíš, který od vás byl vzat do
nebe, se vrátí právě tak, jak jste ho viděli odcházet.“
Aleluja! Pán Vstoupil na nebesa, kde sedí po pravici Otce a vítá všechny svaté.
- Pane, prosíme Tě za duše v očistci.
13. ZASTAVENÍ- Čekání na Ducha s Pannou Marií
Lukáš 24, 52-53
52
Klaněli se mu a potom se s velikou radostí vrátili do Jeruzaléma.
53
Všechen čas trávili v
chrámu, kde oslavovali Boha.
Skutky 1, 14
Ti všichni se svorně a vytrvale modlili spolu se ženami a Marií, matkou Ježíšovou, a s
jeho bratry.
Přestože se rozloučili se svým blízkým, s Pánem Ježíšem, nebyli smutní. Vraceli se s
velikou radostí do Jeruzaléma. Věděli, že ačkoliv už Ho neuvidí, ani neuslyší, On je
pořád s nimi.
- Pane, děkujeme Ti za radost, kterou nám dáváš.
14. ZASTAVENÍ- Ježíš sesílá Ducha Svatého
Pán se za nás obětoval, dal nám dar odpuštění a k tomu všemu nám sesílá ještě Ducha
Svatého.
- Pane, prosím Tě, ať si tvých darů vážíme a zlepšujeme se v dobrých
vlastnostech, které jsi nám dal.
- Děkujeme Ti za vše, co nám dáváš.
Co je to Cesta světla?
Cesta světla (lat. Via Lucis) je velikonoční pobožnost, která je inspirována Křížovou
cestou (lat. Via Crucis). Spočívá v rozjímání čtrnácti zastavení, jejichž obsahem jsou
události od Zmrtvýchvstání Ježíše do Seslání Ducha svatého.
Jaký je smysl této pobožnosti?
Cesta světla má pomoci v hlubším prožití velikonoční doby, v níž chybí určená
pobožnost tohoto druhu. Často je radost z Ježíšova zmrtvýchvstání omezená na
samotné Velikonoce, zatímco celá velikonoční doba trvá až 50 dní (je tedy delší než
doba postní). Cesta světla je doplněním křesťanské zbožnosti paschálním prvkem, jež je
přece jenom středem víry v Ježíše Krista.
Jak vznikla Cesta světla?
Už na konci 17. století se v některých rozjímáních Umučení Páně přidávala „nová“
zastavení, pojednávající o událostech po Ježíšově zmrtvýchvstání. Zvláštní pobožnost
se v dnešní formě objevila asi před 30 lety a začala se rozvíjet v některých západních
zemích. Pak byla umístěna v oficiální modlitební knížce poutníků pro Veliké jubileum
roku 2000.
Kdy a jak lze konat tuto pobožnost?
Cesta světla je spojená s velikonoční dobou (stejně jako se Křížová cesta spojuje s
dobou postní), ale lze jí určitě konat také mimo tu dobu. Není určený den ani častost.
Bezvýhradně je třeba využit symboliku světla, proto je vhodné pobožnost vykonat ve
večerních hodinách. Nic nebrání tomu, aby se rozjímala rovněž soukromě.
Co říká Církev o Cestě světla?
V roce 2002 vydala vatikánská Kongregace pro bohoslužbu a svátosti „Direktář o lidové
zbožnosti a liturgii“. Jedno z čísel tohoto dokumentu chválí Cestu světla jako dobrý
nástroj hlásání pravdy o živém Kristu, probouzení naděje a vytváření „kultury života“.
