Později se Mikuláš vydal na cestu do Svaté země – tedy do míst, kde žil Ježíš a odkud pocházeli
jeho první učedníci. Cestou zpět se zastavil ve městě Myra, kde zrovna v té době volili nového
biskupa. Nakonec se jím stal právě Mikuláš, i když se tomu velmi bránil. Přestože se nyní stal velmi
váženým člověkem v očích ostatních lidí, zůstal Mikuláš stále stejný – miloval Boha i lidi, každého
přijímal a pomáhal chudým. Říká se také, že v noci obcházel domy chudých rodin a nechával za
oknem vždy něco dobrého pro děti!
Biskup Mikuláš zemřel velmi starý, bylo mu asi 90 let, a protože během svého života vykonal
mnoho dobrých věcí a dokonce skrze něj Bůh udělal i několik zázraků, začali ho lidé uctívat jako
svatého. Označení "SVATÝ" ukazuje na jeho dobře prožitý život, naplněný dobrem. Neznamená to,
že by svatý za svého života stále přebýval v kostele, ale že prožil dobře svůj život, usiloval konat
druhým dobro, a i když byl hříšný, litoval svých nedobrých skutků a odstraňoval pravidelně zlo ze
svého srdce. Sv. Mikuláš je nám všem vzorem v konání dobrých skutků, měl dobré/milé srdce - k
druhým byl milosrdný.
Zajímavý příběh děti, že? K dopisu vám přikládám obrázek Mikuláše s andělem, jak rozdávají
nadílku – můžete si ho vybarvit a vystavit doma. (Určitě se bude líbit i Mikulášovi!) Kdo má chuť –
zvláště vy starší - může si na dalším pracovním listu prohlédnout a vyzdobit symboly biskupa,
kterým svatý Mikuláš přece byl. Kdo rád vyrábí, může si zkusit vyrobit i tu špičatou biskupskou
„čepici“, tedy správně řečeno mitru. Užijte si první týden adventu děti!
Ahoj Jana