Milé děti,
minule jsme si povídali o apoštolu Pavlovi, jak šířil víru všude,
kam přišel. Správná odpověď na otázku z minula, v které knize
Bible se píše o apoštolu Pavlovi = ve Skutcích apoštolů.
Dnes tedy o apoštolu Petrovi.
Původně se jmenoval Šimon. Všichni čtyři pisatelé evangelií se
o něm několikrát zmiňují, a také si o něm přečtete ve Skutcích
apoštolů. Narodil se v Betsaidě, ale pak žil u Genezaretského
jezera jako rybář. Jeho bratr Ondřej se stal Ježíšovým prvním
učedníkem. Hned šel a zavolal Šimona. Když se Ježíš ptal
učedníků, za koho jej lidé pokládají, odpověděl: „Ty jsi Mesiáš,
Syn Boha živého.“ Ježíš mu odpověděl: „ Ty jsi Petr – Skála - a na
této skále zbuduji svou církev a brány pekel ji nepřemohou. Dám ti klíče království nebeského, a
co odmítneš na zemi, bude odmítnuto v nebi, a co přijmeš na zemi, bude přijato v nebi.“ (Mt
16,16-19) Od té doby se jmenoval Petr. Tím si Ježíš Petra vyvolil za svého nástupce zde na
zemi. Stal se prvním papežem. Ale nemyslete si, děti, že to s Petrem měl Ježíš jednoduché.
Petr byl nadšený Ježíšovým učením, měl ho moc rád, a to bylo to podstatné. Pokusíme si
vzpomenout na některé Petrovy příběhy.
- Ježíš kráčí po moři
Učedníci loví ryby. První jej zpozoroval Petr: „Pane, jsi-li to ty, poruč mi, ať přijdu k tobě po
vodách!“ A on řekl: „Pojď!“ Petr vystoupil z lodi, vykročil na vodu a šel k Ježíšovi. Ale když
viděl, jaký je vítr, přepadl ho strach, začal tonout a vykřikl: „Pane, zachraň mne!“ Ježíš hned
vztáhl ruku, uchopil ho a řekl mu: „Ty malověrný, proč jsi pochyboval?“ (Mt 14,28-31) Petr se
spolehl na Ježíše, že ho zachrání.
- Petrovo zapření – Ježíš cestou na Olivovou horu předpovídá, že ještě této noci se všichni
učedníci rozprchnou. Na to mu řekl Petr: „Kdyby všichni od tebe odpadli, já nikdy ne!“ Ježíš mu
odpověděl: „Amen, pravím ti, že ještě této noci, dřív, než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš.“
Petr prohlásil: „I kdybych měl s tebou umřít, nezapřu tě.“ (Mt 26,33-35) Všichni víme, jak to
dopadlo. Petr zradil, ale pak těžce litoval a Pán Ježíš mu odpustil.
- Prázdný hrob - První den po sobotě, když ještě byla tma, šla Marie Magdalská k hrobu a
spatřila, že kámen je od hrobu odvalen. Běžela k Šimonu Petrovi a k tomu učedníkovi, kterého
Ježíš miloval, a řekla jim: „Vzali Pána z hrobu, a nevíme, kam ho položili.“ Petr a ten druhý
učedník vstali a šli k hrobu. Oba dva běželi, ale ten druhý učedník předběhl Petra a byl u hrobu
první. Sehnul se a viděl tam ležet lněná plátna, ale dovnitř nevešel. Po něm přišel Šimon Petr a
vešel do hrobu. (J 20,1-8) Petr chce být všude, kde je Ježíš, chce mu pomoci.
- Zjevení u Genezaretského jezera – Ježíš se učedníkům zjevuje u jezera ráno, když jsou
unaveni, že nic neulovili. Poslechnou ho a hodí sítě na druhou stranu lodi. Mají plnou síť
ryb. Snídají. Když pojedli, zeptal se Ježíš Šimona Petra: „Šimone, synu Janův, miluješ mne víc
než ti zde?“ Odpověděl mu: „Ano, Pane, ty víš, že tě mám rád.“ Řekl mu: „Pas mé beránky!“
Zeptal se ho podruhé: „Šimone, synu Janův, miluješ mne?“ Odpověděl: „Ano, Pane, ty víš, že tě
mám rád.“ Řekl mu: „Buď pastýřem mých ovcí!“ Zeptal se ho potřetí: „Šimone, synu Janův,
máš mne rád?“ Petr se zarmoutil nad tím, že se ho potřetí zeptal, má-li ho rád. Odpověděl mu:
„Pane, ty víš všecko, ty víš také, že tě mám rád.“ Ježíš mu řekl: „Pas mé ovce! Amen, amen,
pravím tobě: Když jsi byl mladší, sám ses přepásával a chodil jsi, kam jsi chtěl; ale až zestárneš,
vztáhneš ruce a jiný tě přepáše a povede, kam nechceš.“ To řekl, aby mu naznačil, jakou smrtí
oslaví Boha. A po těch slovech dodal: „Následuj mne!“(J 21,15-19) Ježíš tady Petra definitivně
pověřuje pastýřem celé církve – stane se 1. papežem. Předpovídá i jeho smrt - ukřižováním.