Ahoj děti,

doufam, že vás minule příběh Mojžíše povzbudil – že i pro toho, kdo se někdy

nezachová dobře – ale uvědomí si to a lituje, může mít Pán Bůh připravené velké úkoly, tak

jako pro Mojžíše, kterého poslal vyvést Izraelský lid z egyptského otroctví. Faraón byl sice

zatvrzelý, ale Pán Bůh i přesto našel cestu, jak svůj lid vysvobodit. Tu noc, kdy měli

Izraelité odejít z Egypta, slavili Hod beránka (Pesach – jak vyšlo minule v osmisměrce) a

mazali veřeje beránkovou krví, aby se jim vyhnula poslední egyptská rána. Hospodin je pak

vedl a i když je rozzlobený faraón se svými vojsky pronásledoval, byli zachráněni i

tentokrát – prošli Rudým mořem, které pro ně Hospodin nechal rozestoupit, a ve kterém

potom zahynulo egyptské vojsko. Tak byl Izraelský lid zachráněn.

A nejen tehdy. Izraelité putovali pouští celkem 40 let než došli do Zaslíbené země a

Hospodin byl stále s nimi. Když jim došlo jídlo, seslal jim Hospodin manu – chléb z nebe,

když dlouho nemohli najít vodu, nechal vytrysknout vodu ze skály. Bůh chtěl ale svému

lidu pomoci nejen uhasit žízeň a hlad, ale chtěl, aby lidé mohli dobře žít a aby se jejich

život podařil. To se může podařit jen tehdy, když všichni dodržují určitá pravidla. (Jako

například ve škole nemůžeme mluvit všichni naráz, protože bychom neslyšeli, co kdo chce

říct, ale postupně – hlásíme se; taky na silnici jsou pravidla, řidiči nemůžou jezdit, jak chtějí

– nikam by nedojeli a mohli by způsobit nehodu, např.semafor ukazuje, kdy se může jet a

kdy je třeba zastavit.) Bůh dal tedy svému lidu Desatero. Deset přikázání, která byla

vytesána do kamenných desek a které obdržel Mojžíš na hoře Sinaj před 3000 lety. A

která platí dodnes. Mohlo by se zdát, že nás omezují, ale není to tak. Jejich dodržování nám

umožňuje dobrý a šťastný život.

Teď si můžeme připomenout, jak to tehdy bylo s Mojžíšem, Izraelity a Desaterem:

Když lid viděl, že Mojžíš dlouho z hory nesestupuje, shromáždili se k Áronovi a řekli

mu: „Nuže, udělej nám boha, který by šel před námi, protože nevíme, co se přihodilo

Mojžíšovi, tomu muži, který nás vyvedl z egyptské země.“ Áron jim odpověděl: „Sejměte

zlaté náušnice z uší svých žen, synů a dcer a přineste mi je!“ Všechen lid tedy sňal zlaté

náušnice, které měli na uších, a přinesli je k Áronovi.

Vzal jim je z rukou, připravil formu a odlil z toho sochu býčka. Když to Áron

uviděl, zbudoval před ním oltář a dal provolat: „Zítra bude Hospodinova slavnost!“

Hospodin promluvil k Mojžíšovi: „Sestup dolů, neboť tvůj lid, který jsi vyvedl z egyptské

země, jedná zvráceně. Nebraň mi, ať vzplane můj hněv proti nim, ať je vyhubím; z tebe

však udělám veliký národ.“ Mojžíš konejšil Hospodina, svého Boha, slovy: „Utiš svůj hněv,

slituj se nad svým lidem, jemuž hrozí zkáza.“ A Hospodin se nad nimi slitoval a nedopustil

neštěstí, kterým hrozil svému lidu. Mojžíš se obrátil a sestoupil, v rukou dvě desky

svědectví, desky psané po obou stranách, na jedné i na druhé straně. Když se Mojžíš

přiblížil k táboru a uviděl býčka i tance, vzplanul hněvem, odhodil desky z rukou a

pod tou horou je roztříštil. Potom vzal býčka, kterého udělali, a spálil ho v ohni, rozemlel

na prach, nasypal do vody a dal pít Izraelitům.

OBNOVENÍ SMLOUVY

Hospodin řekl Mojžíšovi: „Vytesej si dvě kamenné desky, jako ty první. Já na tyto

desky napíšu slova, která byla na těch prvních deskách, které jsi rozbil. Buď připraven

na ráno; a ráno vystoupíš na horu Sinaj a zůstaneš stát tam na vrcholu hory.

Tu sestoupil Hospodin v oblaku, Mojžíš se tam vedle něho postavil a vzýval

Hospodinovo jméno. Potom Hospodin prošel kolem něho a zvolal (...): „Pane, jestliže jsem

nalezl u tebe milost, pojď s námi. Ano, je to lid tvrdé šíje, ale odpusť naši vinu i náš hřích a

přijmi nás jako dědictví.“

Hospodin řekl Mojžíšovi:

„Hleď, uzavírám s vámi smlouvu. Před veškerým tvým lidem způsobím divy, které se

nikdy nestaly na celé zemi a před žádným národem, aby všechen lid, uprostřed kterého žiješ,

viděl Hospodinovo dílo, neboť to, co s tebou udělám, bude cosi podivuhodného.“

Potom Hospodin řekl Mojžíšovi:

„Napiš si tato slova, neboť na základě těchto slov jsem uzavřel smlouvu s tebou a s

Izraelem.“

Mojžíš byl s Hospodinem čtyřicet dní a čtyřicet nocí, nejedl chléb a nepil vodu.

Napsal na desky slova smlouvy, desatero přikázání.

z knihy "Rodinná Bible", vydal(o): Karmelitánské nakladatelství

Tady přidávám jednu hezkou formulaci desatera:

DESATERO BOŽÍCH PŘIKÁZÁNÍ

Bůh vyhlásil deset velkých přikázání:

1/ "Já jsem Hospodin, tvůj Bůh. Já tě mám rád. Já jsem tě zachránil před tvými

nepřáteli. Nebudeš se klanět ničemu jinému mimo mne."

"Nedělej si z ničeho jiného svého Boha."

2/ "Mluv o Bohu s úctou a opatrností."

3/ "Bůh určil jeden den ze sedmi za den odpočinku; považuj ho za jedinečný den."

4/ "Važ si svého otce a své matky."

5/ "Nezabíjej."

6/ "Manželé a manželky: musíte být jeden druhému úplně věrní."

7/ "Nebudeš krást."

8/ "Nebudeš lživě mluvit o druhých."

9/ "Nebudeš chtivě toužit po manželce, manželovi někoho jiného"

10/ "Nebudeš chtivě toužit po věcech, které mají ostatní lidé. Važ si toho, co máš ty..."

Podle Ex 20,1-17; De 5 5,1-21

Zpracováno podle knížky: "Moje malá biblická krabička / Malé moudrosti z Bible"