31. setkání – 27. 4. 2021, on-line
Dobrý pastýř
Milá Kájo, Eliško, Denisko, Anežko, Klárko, Jakoubku, Ondro,
Frantíku, Beníku a Jonášku,
podle čeho poznáte lidi, vykonávající různá povolání? Například
policistu, kominíka nebo lékaře? Ano, podle oblečení nebo speciálních
pomůcek, které u sebe mají a používají. Speciální oblečení
(například policejní uniforma či bílý plášť) nám na první pohled
pomohou zjistit, s kým jsme se potkali. Podobně ti, kdo slouží v
kostele u oltáře (kněz, ministranti) se obvykle oblékají do
speciálního oblečení.
To oblečení jednak pomůže každému na první pohled poznat,
kdo je kněz a ministranti, ale pomáhá nám také zdůraznit
neobyčejnost daného okamžiku. Nejvýraznější bývá „ornát“, což
je barevné roucho, které kněz obléká jako úplně poslední kus
oblečení pro bohoslužbu. Barvu ornátu si kněz nevybírá jen tak, podle nálady. Volí ji podle
konkrétního církevního (liturgického) období – barva roucha má vždy pomoci vyzdvihnout
smysl a náladu dané slavnosti nebo období. Například v postní době to je fialová barva, která
nám v kostele symbolizuje pokání, pokoru, očekávání a naději.
Minule jsme si říkali, že oblečení nám často pomůže zjistit, kdo stojí před námi. Ale jak
poznáme, jaký člověk to vlastně je? Je to statečný nebo bojácný policista? Zkušený nebo
nezkušený lékař? Dobrý nebo zlý kamarád? Na tyto otázky nám žádné oblečení
neodpoví….napoví nám, ale chování toho člověka, jeho skutky.
Tuto neděli – 4. velikonoční neděli – jsme slavili neděli „Dobrého pastýře“. Vzpomenete si,
koho tím dobrým pastýřem církev označuje? Správná odpověď je - Pána Ježíše. Ježíš sám o sobě
řekl, že se mu může říkat dobrý pastýř. V dřívějších dobách pastýře všichni dobře znávali, ale
my v dnešní době už pastýře moc neznáme – potkali jste někdy nějakého opravdového pastýře
děti? Já ne, ale myslím, že všichni jsme viděli pastýře na nějakém obrázku nebo v pohádce – asi
bychom ho od pohledu poznali (třeba podle pastýřské hole?), ale víme co dělal? A jak poznat
dobrého pastýře?
Dříve – třeba v dobách Pána Ježíše - bylo
časté, že lidé pásli svá nebo svěřená zvířata
– typicky ovečky nebo kozy. Tomu, kdo
zvířata pásl a měl za úkol o ně pečovat, lidé
říkali pastýř nebo pasáček. Říká se, že
dobrý pastýř dokázal poznat i jednotlivá
zvířata ze stáda jen podle jejich bečení či
mečení, tak dobře svá zvířata (třeba
ovečky) znal a měl je tedy jistě i rád. Navíc zvířata měla vždy velkou hodnotu – byl to důležitý
zdroj živobytí a bylo tedy nutné o ně dobře pečovat. Hledat jim dobré pastviny, vodu a bránit je
před nebezpečím – například v podobě vlka. Nebo zajistit, aby se žádná ovečka – ani to nejmenší
jehňátko - neztratila. Dobrý pastýř se tedy laskavě staral o to, aby ovečkám nic nechybělo a nic se
jim nestalo.
Ke komu bychom mohli přirovnat dobrého pastýře dnes, abychom si ho mohli lépe představit?
Je to někdo, kdo nás dobře zná a nebál by se nás jít zachránit, když bychom byli v nebezpečí –