Milé děti,
dnes slavíme poslední 6. neděli postní, která
se nazývá Květná neděle. Připomínáme si
Ježíšův slavný vjezd do Jeruzaléma na
velikonoční svátky na mladém oslátku.
Květná proto, že lidé Ježíše vítají květinami
a palmovými větvičkami. Neboli Pašijová
neděle, protože se čtou pašije. Úryvek z
evangelia o umučení Pána Ježíše. Teď si
asi říkáte: „To je divný evangelium, radostná
zvěst a píše se o umučení Ježíše?“ Divné to
není, přece víme, že po Ježíšově umučení a smrti ….........!!!!
Připravte si větvičky kočiček nebo palmové listy a postavičky ze středečního nábožka
https://www.farnoststrasnice.cz/img/aktivity/e-nabozko-2021-23-03-velikonoce-cast1-
lida.html nebo si je ještě rychle vyrobte, a poslouchejte – začíná Svatý týden
Při svěcení kočiček většinou venku před kostelem ještě než začne mše svatá se čte:
Mk 11,1-10
Když se blížili k Jeruzalému, k Betfage a Betánii u Olivové hory, poslal (Ježíš) dva ze svých
učedníků napřed a řekl jim: „Jděte do té vesnice, která je před vámi, a hned, jak do ní
vejdete, naleznete přivázané oslátko, na kterém ještě neseděl žádný člověk. Odvažte ho a
přiveďte. A kdyby se vás někdo zeptal: `Co to děláte?', řekněte: `Pán ho potřebuje a hned
ho sem zase pošle nazpátek.'„ (Učedníci) odešli a nalezli oslátko uvázané u dveří venku na
rozcestí a odvázali ho. Někteří z těch, kteří tam stáli, se jich ptali: „Co to děláte, že to
oslátko odvazujete?“ Odpověděli jim tak, jak to řekl Ježíš, a oni je nechali. Přivedli oslátko
k Ježíšovi, přehodili přes ně své pláště a on se na ně posadil. Mnoho (lidí) prostíralo na
cestu pláště, jiní zase větvičky, které nařezali na polích. Ti, kdo šli před ním i za ním, volali:
„Hosana! Požehnaný, který přichází ve jménu Páně! Požehnané království našeho otce
Davida, které přichází! Hosana na výsostech!“
a průvod přichází do kostela, jako Ježíš do Jeruzaléma
Hosana, hosana, Davidovu synu https://www.youtube.com/watch?v=Vkmxz-s-2I0
Mk 14,1-15,47
Umučení našeho Pána Ježíše Krista podle Marka.
Bylo dva dni před velikonocemi a svátky nekvašeného chleba. Velekněží a učitelé Zákona
hledali příležitost, jak by se Ježíše lstí zmocnili a jak by ho připravili o život; říkali totiž:
„Jenom ne o svátcích, aby nedošlo ke vzbouření lidu.“ Když byl Ježíš v Betánii v domě
Šimona Malomocného, přišla k němu při jídle žena s alabastrovou nádobkou
drahocenného oleje z pravého nardu, rozlomila nádobku a olej mu vylila na hlavu. Někteří
to však těžce nesli a mezi sebou si říkali: „Nač došlo k takovému plýtvání tím olejem? Vždyť
se ten olej mohl prodat za víc než tři sta denárů a mohli jsme je dát chudým.“ A zlobili se
na ni. Ježíš však řekl: „Nechte ji! Proč jste na ni zlí? Vykonala na mně dobrý skutek. Vždyť
chudé máte mezi sebou vždycky a můžete jim prokazovat dobrodiní, kdykoli chcete, mne
však vždycky nemáte. Udělala, co mohla: už napřed moje tělo pomazala k pohřbu. Amen,
pravím vám: Všude na celém světě, kde bude hlásáno evangelium, bude se na její památku
vypravovat také o tom, co vykonala.“ Jidáš Iškariotský, jeden z Dvanácti, odešel k
velekněžím, aby jim ho zradil. Jak to uslyšeli, zaradovali se a slíbili, že mu dají peníze.
Hledal tedy vhodnou příležitost, jak by ho zradil. První den o svátcích nekvašeného chleba,
když se zabíjel velikonoční beránek, zeptali se učedníci (Ježíše): „Kam chceš, abychom ti
šli připravit velikonoční večeři?“ Tu poslal dva ze svých učedníků a řekl jim: „Jděte do
města, a (tam) vás potká člověk, který ponese džbán vody. Jděte za ním, a kam vejde,
řekněte hospodáři: `Mistr vzkazuje: Kde je pro mě večeřadlo, v kterém bych mohl se svými
učedníky jíst velikonočního beránka?' On vám ukáže velkou horní místnost opatřenou
lehátky a připravenou. Tam nám přichystejte večeři!“ Učedníci odešli, přišli do města a
nalezli všechno tak, jak jim řekl, a připravili velikonočního beránka. Večer přišel Ježíš s
Dvanácti.
Když byli u stolu a jedli, řekl: „Amen, pravím vám: Jeden z vás mě zradí, ten, který se
mnou jí.“ Zarmoutili se a začali mu říkat jeden přes druhého: „Jsem to snad já?“
Odpověděl jim: „Jeden z Dvanácti, který si se mnou namáčí v téže míse. Syn člověka sice
odchází, jak je o něm psáno, ale běda tomu člověku, který Syna člověka zradí. Pro toho
člověka by bylo lépe, kdyby se nebyl narodil.“ Když jedli, vzal chléb, požehnal ho, lámal a
dával jim ho se slovy: „Vezměte. To je mé tělo.“ Potom vzal kalich, vzdal díky, podal jim ho
a pili z něho všichni. A řekl jim: „To je má krev, (krev) nové smlouvy, která se prolévá za
všechny. Amen, pravím vám: Už nikdy nebudu pít z plodu révy až do toho dne, kdy z nového
(plodu) budu pít v Božím království.“ Potom zazpívali chvalozpěv a vyšli na Olivovou horu.
Ježíš jim řekl: „Všichni se pohoršíte, neboť je psáno: `Budu bít pastýře, a ovce se
rozprchnou.' Ale po svém vzkříšení vás předejdu do Galileje.“ Petr mu (na to) řekl: „I
kdyby se všichni pohoršili, já ne!“ Ježíš mu odpověděl: „Amen, pravím ti, že ty dnes, této
noci, dříve než kohout dvakrát zakokrhá, třikrát mě zapřeš.“ Ale on ještě rozhodněji tvrdil:
„I kdybych měl s tebou jít na smrt, nezapřu tě!“ Stejně tak mluvili všichni. Přišli k
venkovskému dvorci zvanému Getsemany. Ježíš řekl učedníkům: „Poseďte tady, až se
pomodlím.“ A vzal s sebou Petra, Jakuba a Jana. Pak se ho zmocnila hrůza a úzkost. Řekl
jim: „Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte zde a bděte!“ Trochu poodešel, padl na zem a
modlil se, aby ho, jestliže je to možné, minula ta hodina. Řekl: „Abba, Otče, tobě je všechno
možné; odejmi ode mě tento kalich! Avšak ne co já chci, ale co ty (chceš).“ Potom se
vrátil a našel je, jak spí. Řekl Petrovi: „Šimone, spíš? To jsi nemohl ani jednu hodinu bdít?
Bděte a modlete se, abyste nepřišli do pokušení. Duch je sice ochotný, ale tělo je slabé.“ A
zas odešel a modlil se stejnými slovy. Znovu se vrátil a našel je, jak spí, protože se jim
únavou zavíraly oči, takže nevěděli, co by mu odpověděli. Přišel potřetí a řekl jim: „Ještě
spíte a odpočíváte? - Už dost! Přišla ta hodina: teď bude Syn člověka vydán do rukou
hříšníků. Vstaňte, pojďme! Hle, je tady můj zrádce.“ Když ještě mluvil, hned se objevil
Jidáš, jeden ze Dvanácti, a s ním celý houf s meči a kyji, (jak je poslali) velekněží, učitelé
Zákona a starší. Jeho zrádce s nimi smluvil znamení: „Koho políbím, ten to je; toho se
chopte a obezřetně ho odveďte!“ A když (Jidáš) přišel, hned přistoupil (k Ježíšovi) a řekl:
„Mistře“ a políbil ho. Oni pak vztáhli ruce na (Ježíše) a zmocnili se ho. Jeden z
okolostojících však vytasil meč, udeřil veleknězova služebníka a uťal mu ucho. Ježíš jim
řekl: „Jako na zločince jste vytáhli s meči a kyji, abyste mě zatkli. Býval jsem den co den u
vás v chrámě a učil, a nezmocnili jste se mě. Nuže, ať se splní (výroky) Písma!“ Tu ho
všichni opustili a utekli. Jeden jinoch šel za ním, měl pouze lněné plátno přehozené přes
holé tělo. I toho se chtěli zmocnit, ale on jim nechal plátno v rukou a utekl nahý. Ježíše
odvedli k veleknězi. Tam se shromáždili všichni velekněží, starší a učitelé Zákona. Petr šel
zpovzdálí za ním až dovnitř do veleknězova dvora; sedl si mezi služebníky k ohni a ohříval
se. Velekněží a celá velerada hledali nějaké svědectví proti Ježíšovi, aby ho mohli odsoudit
k smrti, ale nenacházeli. Mnozí sice proti němu lživě vypovídali, ale jejich výpovědi nebyly
shodné. Někteří pak vystoupili a lživě proti němu vypovídali: „My jsme ho slyšeli, jak říkal:
Já zbořím tento chrám, udělaný rukama, a ve třech dnech vystavím jiný, rukama
neudělaný.“ Ale ani v této věci nebylo jejich svědectví shodné. Tu povstal velekněz,
(postavil se) doprostřed a zeptal se Ježíše: „Nic neodpovídáš na to, co tito (lidé) proti tobě
vypovídají?“ On však mlčel a vůbec nic neodpověděl. Velekněz se ho znovu zeptal: „Ty jsi
Mesiáš, syn Požehnaného?“ Ježíš odpověděl: „Tys (to) řekl. A uvidíte Syna člověka, jak
sedí po pravici Všemohoucího a jak přichází v nebeských oblacích.“ Tu roztrhl velekněz
své roucho a prohlásil: „Nač ještě potřebujeme svědky? (Právě) jste slyšeli rouhání. Co o
tom soudíte?“ Oni všichni prohlásili, že je hoden smrti. Někteří začali na něho plivat,
zahalovali mu tvář, tloukli ho pěstmi a říkali mu: „Ukaž, že jsi prorok!“ Také služebníci se
do něho pustili a bili ho. Petr byl dole na dvoře a přišla tam také jedna z veleknězových
služek. Když uviděla Petra, jak se ohřívá, podívala se na něj a řekla: „Ty jsi také byl s tím
nazaretským Ježíšem!“ Ale on to zapřel: „Nevím ani nerozumím, co povídáš.“ Pak šel ven k
prostranství u brány. A kohout zakokrhal. Ta služka tam Petra uviděla a hned zase začala
říkat (lidem), kteří tam stáli: „To je jeden z nich.“ Ale on opět zapíral. Za chvilku zase řekli
Petrovi ti, kteří tam stáli: „Opravdu, patříš k nim, vždyť jsi přece Galilejec.“ On se však
začal zaklínat a přísahat. „Neznám toho člověka, o kterém mluvíte!“ A hned zakokrhal
kohout podruhé. Tu si Petr vzpomněl na slovo, které mu Ježíš řekl: „Než kohout dvakrát
zakokrhá, třikrát mě zapřeš.“ A propukl v pláč. Hned zrána velekněží se staršími a učiteli
Zákona, to je celá velerada, vynesli rozhodnutí, dali Ježíše v poutech odvést a vydali ho
Pilátovi. Pilát se ho otázal: „Ty jsi židovský král?“ On mu odpověděl: „Ty (to) říkáš.“
Velekněží proti němu přednesli mnoho žalob. Pilát se ho znovu zeptal: „Nic neodpovídáš?
Hleď, co všechno na tebe žalují!“ Ježíš však už vůbec nic neodpověděl, až se Pilát divil. O
svátcích jim (vladař) propouštíval vězně, o kterého požádali. Právě byl ve vězení jistý
Barabáš ještě s jinými vzbouřenci, protože se při vzpouře dopustili vraždy. Lid přišel
nahoru a začal Piláta prosit o to, co pro ně vždycky dělával. Pilát jim na to řekl: „Chcete,
abych vám propustil židovského krále?“ Věděl totiž, že ho velekněží vydali z nenávisti.
Velekněží však poštvali lid, ať jim raději propustí Barabáše. Pilát se jich znovu zeptal: „Co
tedy mám udělat s tím, kterému říkáte židovský král?“ Oni začali křičet: „Ukřižuj ho!“
Pilát jim namítl: „Ale co udělal špatného?“ Oni však křičeli ještě víc: „Ukřižuj ho!“ Pilát
chtěl lidu vyhovět, proto jim propustil Barabáše. Ježíše dal zbičovat a vydal ho, aby byl
ukřižován. Vojáci ho odvedli dovnitř dvora, to je do vládní budovy, a svolali celou četu.
Oblékli mu rudý plášť, upletli trnovou korunu a nasadili mu ji. Pak ho začali pozdravovat:
„Buď zdráv, židovský králi!“ Bili ho rákosovou holí po hlavě, plivali na něj, klekali na
kolena a holdovali mu. Když se mu dost naposmívali, svlékli mu rudý plášť, oblékli mu zase
jeho šaty a vyvedli ho, aby ho ukřižovali. Jistého Šimona z Kyrény, který právě přicházel z
pole a šel kolem – otce Alexandrova a Rufova – přinutili, aby nesl jeho kříž. Přivedli ho na
místo, kterému se říkalo Golgota, což znamená v překladu Lebka. Dávali mu víno s
přimíchanou myrhou, ale on ho nepřijal. Přibili ho na kříž a rozdělili si jeho šaty:
losováním o nich rozhodli, co si kdo má vzít. Bylo devět hodin dopoledne, když ho
ukřižovali. Jeho provinění hlásal nápis: „Židovský král“. Zároveň s ním ukřižovali dva
zločince, jednoho po jeho pravici, druhého po levici. Ti, kdo přecházeli okolo, potupně
proti němu mluvili, potřásali hlavou a říkali: „Hleďme, chceš zbořit chrám a ve třech dnech
ho zase vystavět! Zachraň sám sebe a sestup z kříže!“ Stejně tak se mu mezi sebou
posmívali i velekněží a učitelé Zákona a říkali: „Jiným pomohl, sám sobě pomoci nemůže.
Mesiáš, izraelský král! Ať nyní sestoupí z kříže, abychom to viděli a uvěřili!“ Tupili ho i ti,
kdo byli spolu s ním ukřižováni. Když bylo dvanáct hodin, nastala tma po celém kraji až do
tří odpoledne. Ve tři hodiny zvolal Ježíš mocným hlasem: „Eloi, Eloi, lema sabachthani?“,
to je v překladu: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?“ Když to uslyšeli někteří z těch,
kdo stáli kolem, řekli: „Hleďte, volá Eliáše!“ Jeden z nich odběhl, namočil houbu do octa,
nastrčil ji na rákosovou hůl a chtěl mu dát pít; říkal přitom: „Počkejte, chceme vidět, zdali
ho Eliáš přijde sejmout!“ Ježíš však vydal mocný hlas a vydechl naposled.
Chvíle tiché modlitby vkleče.
Tu se chrámová opona roztrhla vpůli odshora až dolů. Když setník, který stál při tom
naproti němu, uviděl, že tak vydechl naposled, prohlásil: „Tento člověk byl opravdu Syn
Boží!“ Zpovzdálí také přihlížely (některé) ženy, mezi nimi Marie Magdalská, Marie,
matka Jakuba Mladšího i Josefa, a Salome. Ty ho následovaly a sloužily mu už tehdy,
když působil v Galileji – i mnoho jiných, které spolu s ním přišly do Jeruzaléma. Mezitím už
nastal večer. Protože byl den příprav před sobotním svátkem, přišel vážený člen velerady
Josef z Arimatie, který sám také očekával Boží království, a odvážně šel k Pilátovi a
vyžádal si Ježíšovo tělo. Pilát se podivil, že by už zemřel. Dal si proto zavolat setníka a ptal
se ho, zdali je už mrtev. Když mu to setník potvrdil, daroval Josefovi mrtvé tělo. Ten koupil
lněné plátno, sňal tělo, zavinul ho do plátna a uložil do hrobky, která byla vytesaná ve
skále, a před vchod do hrobky přivalil kámen. Marie Magdalská a Marie, matka Josefova,
se dívaly, kam byl (Ježíš) položen.
Byl jsi tam,když byl křižován můj Pánhttps://www.youtube.com/watch?v=opa7C-Wl9O0
Děti, dnešní dlouhá „radostná zvěst“ končí dost smutně. Víte, proč
je i přesto radostná? Jestli ne, dozvíte se to za týden!
- Doufám, že vám postavičky pomohli dobře se zorientovat v tak
dlouhém příběhu. Ke komu byste se přidali, na co byste měli
odvahu? Tento týden si nechte celý příběh někde na očích, abyste
si častěji zpomněli, jak to bylo smutné. Třeba pro někoho nebo pro
sebe vymyslíte bezpečnější místo nebo naopak dostanete odvahu
lépe pomáhat. Povídejte si o celé události doma, jak těm lidem
tenkrát asi bylo? Postavičky si nechte do příští neděle, příběh ještě
nekončí.
- Přemýšleli jste o tom, proč lidé dávají za kříž právě kočičky z
Květné neděle? Co nám to má celý rok připomínat? V neděli
davy lidí Ježíše nadšeně vítají a v pátek jej nechají ukřižovat!
Jak to umíme my, když někoho ve škole nebo v nějaké partě ponižují a vymýšlí proti němu
všelijaké nesmysly a lži? Dokážu se ho zastat? Soucítím s ním? Je mi ho líto a chci mu
pomoci? Hledám poctivě pravdu nebo se zbaběle přidávám k většině? Stojím si za svým
pravdivým názorem, i když se většina přidává k silnějším vůdcům? Co jsme ochotní pro
pravdu obětovat? Falešné přátelství? Strach z posměchu? Ale to se potom musíme
přetvařovat, lhát, ubližovat... to ne, že. Pokud víme, že máme pravdu, musíme si za ní stát,
jako Ježíš. Sílu najdeme
Pod tvým křížem Pane můj https://www.youtube.com/watch?v=Jo-oBJeYimg
Od táboráku jistě znáte písničku Spirituál Kvintetu
Musíš za svou pravdou stát https://www.youtube.com/watch?v=hQfqJNvdemQ
A hlavně, každý den prosit Ježíše, aby nám pokaždé pomáhal a dával sílu hájit pravdu a
spravedlnost, jako to dělal on sám. Ježíš navíc ještě přidává odpuštění. Zmírňuje zlobu, má
každého rád. Kéž by se nám to s jeho pomocí aspoň trošičku dařilo. Větvičky z Květné
neděle si dejte za kříž, teď už víte proč :)
za svou pravdou o Ježíši si musíme stát ať to stojí, co to stojí!!!
Děti, poznáte, kdo je Ježíš? Vybarvěte celou hostinu
Milí, přeji Vám požehnané Velikonoční svátky, abyste je prožili v radosti s Pánem, ať už
jste kdekoli, Panna Marie a svatý Josef ať Vás ochraňují, v modlitbě Lída
