Milé děti,
dnes je nejslavnější den v roce, největší a nejvýznamnější
svátek. Slavíme Ježíšovo vzkříšení z mrtvých!
Jan 20,1-9
Prvního dne v týdnu přišla Marie Magdalská časně ráno ještě
za tmy ke hrobu a viděla, že je kámen od hrobu odstraněn.
Běžela proto k Šimonu Petrovi a k tomu druhému učedníkovi,
kterého Ježíš miloval, a řekla jim: „Vzali Pána z hrobu a
nevíme, kam ho položili.“ Petr a ten druhý učedník tedy vyšli a
zamířili ke hrobu. Oba běželi zároveň, ale ten druhý učedník byl rychlejší než Petr a
doběhl k hrobu první. Naklonil se dovnitř a viděl, že tam leží (pruhy) plátna, ale dovnitř
nevešel. Pak za ním přišel i Šimon Petr, vešel do hrobky a viděl, že tam leží (pruhy)
plátna. Rouška však, která byla na Ježíšově hlavě, neležela u těch (pruhů) plátna, ale
složená zvlášť na jiném místě. Potom vstoupil i ten druhý učedník, který přišel ke hrobu
první, viděl a uvěřil. Ještě totiž nerozuměli Písmu, že Ježíš musí vstát z mrtvých.
Děti, naše minulé společné povídání skončilo v době, kdy Ježíšovo mrtvé tělo zabalili do
pláten a uložili do hrobu. Církev věří, že Ježíš sestoupil mezi mrtvé. Lidé čekali na
Vykupitele, který je zachrání z říše smrti a vzkřísí k věčnému životu (v příloze najdete text
krásné starobylé promluvy, jak Ježíš sestoupil mezi mrtvé). Sobota - ticho. Ježíš leží
v hrobě. Je sváteční den a Židé nesmí vykonávat žádnou práci a zbytečně nikam chodit.
Marie Magdalská netrpělivě čeká na nedělní ráno. Ještě je tma. Běží ke hrobu. Kámen
je odvalený, hrob je prázdný a Ježíš nikde. Utíká za apoštoly. Mladý pohotový Jan (říká se
mu „miláček Páně“) je u hrobu první, ze slušnosti ale čeká na staršího Petra. Složené
plátno a roušky svědčí o tom, že Ježíše nikdo neukradl, to by bylo všechno asi pěkně
rozházené. Vůbec tomu nerozumí.
Kdo uvěřil jako první, že Ježíš vstal z mrtvých? Petr nebo Jan? Statečný učedník, který
šel s Ježíšem až pod kříž. Učedník, kterému Ježíš svěřil Marii za maminku. Učedník,
kterého Ježíš svěřil za syna Marii. Věříš opravdu i ty, že Ježíš vstal z mrtvých? U Boha je
všechno možné, Bůh může všechno.
Marie Magdalena první oznámila,že Ježíš vstal z mrtvých. I ona stála statečně pod křížem
ještě s Ježíšovou maminkou Marií. Říká se jí „apoštolka apoštolů“.
Statečným a odvážným Ježíš svěřuje důležité úkoly. Ví, že je na ně spolehnutí. Nesmíme
se nechat zastrašit. Magdalena a Jan měli Ježíše rádi. Často se zájmem poslouchali jeho
učení. Proto mu rozuměli a včas pochopili, co mají v kritické době udělat. Dnes slavíme
Ježíšovo vzkříšení. Židovské slavnosti trvají celých osm dní. Příští nábožko i neděle budou
tedy ještě jako tento dnešní den - Hod Boží velikonoční.
Milé děti a milí rodiče, přeji Vám i jménem našich kněží P. Karla a P. Vladimíra
požehnané Velikonoce a v pondělí bohatou pomlázku! Hodujte a radujte se,
Ježíš vstal z mrtvých!!!
To anděl kámen odvalil https://www.youtube.com/watch?v=Kh2y9I3W6-s
Ze starobylé homilie na Velkou a svatou sobotu
Sestoupení Páně do pekel
Co se to děje? Na zemi je dnes veliké ticho. Veliké ticho a samota. Veliké ticho, protože Král
spí. Země se zděsila a zmlkla,
1
protože vtělený Bůh usnul a vyburcoval ty, kteří od věků spali.
Vtělený Bůh zemřel a otřásl říší mrtvých.
Jistě jde hledat praotce lidstva jako ztracenou ovci.
2
Jistě chce navštívit ty, kdo se
nacházejí v naprostých temnotách a ve stínu smrti;
3
jistě přichází vysvobodit z bolestí
uvězněného Adama spolu s uvězněnou Evou, jako Bůh i Evin syn.
4
Pán k nim vešel vyzbrojen vítězným křížem. Jakmile ho praotec Adam uviděl, v úžasu se bil
v prsa a na všechny volal: „Můj Pán ať je se všemi!“ A Kristus Adamovi odpovídá: „I s tebou.“
Chápe ho za ruku a burcuje ho slovy:
Probuď se, spáči, vstaň z mrtvých, a Kristus tě osvítí.
5
Já jsem tvůj Bůh a pro tebe jsem se stal tvým synem; pro tebe a pro ty, kteří se mají
z tebe narodit, nyní říkám a s veškerou mocí poroučím těm, kdo byli v poutech: Vyjděte ven.
A těm, kdo byli v temnotě: Mějte světlo. A spícím: Vstaňte.
Přikazuji ti: Probuď se, spáči, přece jsem tě neučinil proto, abys prodléval spoutaný
v podsvětí. Vstaň z mrtvých, neboť já jsem život těch, kdo zemřeli. Vstaň, dílo mých rukou,
vstaň, můj obraze učiněný k mé podobě.
6
Vstaň a vyjděme odtud. Neboť tys ve mně a já
v tobě,
7
jsme přece jedna nedílná osoba.
Pro tebe jsem se stal já, tvůj Bůh, tvým synem. Pro tebe jsem já, Pán, přijal tvou podobu
služebníka. Pro tebe jsem já, který jsem na nebi, přišel na zem a do podsvětí. Pro tebe,
člověče, jsem byl jako člověk, bez pomoci, odložený mezi mrtvé.
8
Pro tebe, který jsi vyšel ze
zahrady,
9
jsem byl ze zahrady vydán Židům
10
a v zahradě ukřižován.
11
Pohleď na můj poplivaný obličej, to jsem snesl pro tebe, abych v tobě obnovil dřívější
dech.
12
Pohleď na mé zpolíčkované tváře; to jsem snesl, abych tvou porušenou podobu obnovil
opět k svému obrazu.
Pohleď na má zbičovaná záda; to jsem snesl, abych odstranil břemeno hříchů tížící tvá
ramena. Pohleď na mé ruce šťastně přibité ke kmeni kříže; to pro tebe, jenž jsi kdysi
nešťastně vztáhl svou ruku ke kmeni v ráji.
Usnul jsem na kříži a kopí proklálo můj bok. To pro tebe, který jsi usnul v ráji a nechal vyvést
ze svého boku Evu. Můj bok vyléčil ránu ve tvém boku. Můj spánek tě vyvede ze spánku
podsvětí. Mé kopí zadrželo kopí namířené proti tobě.
Vstaň, vyjděme odtud! Nepřítel tě vyvedl z rajské země; já už tě neusadím do ráje, ale na
nebeský trůn. On tě zahnal od stromu života, který byl předobrazem; avšak já jsem sám
život, a hle, jsem s tebou spojen. Určil jsem cheruby, aby tě opatrovali jako služebníci, a
přikazuji jim, aby tě měli v takové úctě, jaká přináleží Bohu.
Trůn s cheruby je uchystán, nosiči jsou pohotově a připraveni, svatební komnata je vystrojena
a jídla přichystána. Věčné stánky a příbytky jsou vyzdobeny, poklady věčných statků otevřeny
a nebeské království je připraveno už od věků.
