Milé děti,
slavíme neděli Dobrého pastýře. Kdo je „dobrý pastýř“?
Jan 10,11-18
Ježíš řekl: „Já jsem pastýř dobrý! Dobrý pastýř dává za ovce svůj
život. Kdo je najatý za mzdu a není pastýř a jemuž ovce nepatří,
(jak) vidí přicházet vlka, opouští ovce a dává se na útěk - a vlk je
uchvacuje a rozhání - vždyť (kdo) je najatý za mzdu, tomu na
ovcích nezáleží. Já jsem dobrý pastýř; znám svoje (ovce) a moje (ovce) znají mne, jako
mne zná Otec a já znám Otce; a za ovce dávám svůj život. Mám i jiné ovce, které nejsou
z tohoto ovčince. Také ty musím přivést; a uposlechnou mého hlasu a bude jen jedno
stádce, jen jeden pastýř. Proto mě Otec miluje, že dávám svůj život, a zase ho přijmu
nazpátek. Nikdo mi ho nemůže vzít, ale já ho dávám sám od sebe. Mám moc (život) dát a
mám moc ho zase přijmout. Takový příkaz jsem dostal od svého Otce.“
Dobrým pastýřem je sám Ježíš. V Izraeli se chovají velká stáda ovcí. O každé stádo se
stará pastýř. Ale jaký? Některý pracuje za mzdu a jeho hlavní starostí jsou peníze a ne
ovce. Je mu jedno, co bude s ovcemi dál, hlavně, když jsou peníze. Když hrozí nebezpečí,
některý raději ze strachu uteče. Někdo má naopak své ovečky rád, vybírá jim šťavnatou
pastvu, vodí je k potůčku, hlídá, aby se nepřiblížil vlk. Když se nějaká ztratí, hned ji
hledá. Ví moc dobře, která si ráda zaběhne na chutnější trávu kousek dál. Mohla by
uvíznout mezi kameny, spadnout a poranit si nožku. Dobrý pastýř pozná svoje ovečky
po hlase a ovečky naopak poznají jeho. Stejně jako doma. Nejlépe nás zná maminka a
tatínek. Už ví, co potřebujeme, před čím nás chránit a co máme rádi. Když pláčeme nebo
nás něco trápí, běžíme za nimi, aby nám pomohli. A skutečně pomůžou, jak jen nejlépe
umí nebo volají pana doktora. Zůstanou s námi doma nebo s námi jedou do nemocnice.
Neopouští nás. Víme, že se na rodiče můžeme spolehnout, protože nás mají rádi. I
ovečky běží za svým dobrým pastýřem, protože mu důvěřují. Ježíš má také svého Otce.
Dobře se spolu znají, jako my se známe doma, asi ještě mnohem
lépe. Ježíš říká, že stejně dobře jako svého Otce zná i nás.
Každou ovečku, každého člověka na světě. I ty ovce, které
nepatří do Božího stáda. I na těch Ježíši záleží, aby je dovedl do
ovčince. Do ovčince v nebi. Život za nás už Ježíš položil na
kříži, to jsme slavili o velikonocích. Teď záleží na nás, jestli
chceme slyšet a poslouchat Ježíšovo volání, nikde se netoulat,
chodit za Jeho hlasem až dojdeme do nebeského ovčince.
Máme tedy úžasnou dvojí ochranu. Od rodičů a nad nimi je ještě
ochrana Ježíšova. A když nemůžeme, oni nás nesou :)
Dnešní slavnost je slavností pastýřů, kteří vedou nás všechny do nebeského ovčince, do
nebe. Jsou s námi, pomáhají nám a ukazují cestu do nebe. Víte, kdo to je? Jeden mladý
pastýř se na videu učí nosit ovečku. Co kdyby se zatoulala a nechtěla zpátky?
Video - Dobrý pastýř I. https://www.youtube.com/watch?v=lFkrShNlev4
- Dobrý pastýř II. https://www.youtube.com/watch?v=mKZjyhBBz-4
Pastýři jsou naši kněží, kteří Pána Ježíše na zemi zastupují. Zvlášť dneska se za ně
pomodleme nebo je pozdravme. Určitě si to zaslouží
Ježíši Kriste, pastýři náš Ježíši Kriste pastýři náš - Píseň vojkovických dětí - YouTube
