Milé děti,
moc vás zdravím, je neděle a kostely jsou opět zavřené.
Nevěřili byste, jak je v našem kostele a v učebně/kavárně
smutno. Nevadí, protože i dnes nám evangelium přináší
radostnou právu o Ježíši. A přináší ji každému z nás, ať jsme
kdekoli.
Evangelium – Mt 22,15-21
Farizeové odešli od Ježíše a uradili se, jak by ho chytili za slovo. Poslali k němu své
učedníky zároveň s herodovci, aby mu řekli: „Mistře, víme, že jsi pravdomluvný a že učíš
cestě k Bohu podle pravdy. Nedbáš lidských ohledů, nehledíš totiž na to, čím kdo je. Pověz
nám tedy: Co myslíš, je dovoleno platit daň císaři, nebo ne?“ Ježíš prohlédl jejich zlý úmysl
a odpověděl: „Co mě pokoušíte, pokrytci? Ukažte mi peníz, kterým se platí daň!“ Podali mu
denár. Zeptal se jich: „Čí je to obraz a nápis?“ Odpověděli: „Císařův.“ Tu jim řekl:
„Dávejte tedy, co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu.“
Baví vás, děti, hádanky a kvízy? Myslím, že všechny. Je to zábava. Horší je ve škole, když
paní učitelka zkouší, co všechno umíte. Někdy dává pěkně záludné otázky. Potřebuje zjistit,
kolik toho vlastně umíte. A to se někdy člověk pěkně zapotí, aby dostal jedničku nebo
alespoň dvojku, že.
Jenomže za Ježíšem farizeové poslali své učedníky, aby ho nachytali. Vymysleli past. Když
jim odpoví ano, platit císaři daň, nebo odpoví ne, neplatit, vždycky budou mít důvod ho
obvinit. Císař Tiberius, který byl na denáru vyobrazený, se považoval za syna božského
Augusta a všichni se mu klaněli jako bohu. Ano - by tedy znamenalo, že zrazuje svého Boha
Otce. Kdyby řekl – ne – rozzlobil by si Římany, kteří daň na okupovaném území Izraele
vybírali. Ježíš moudře odpoví: „Dávejte tedy, co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu.“ A v
tu chvíli farizejští provokatéři rychle mizí, odkud přišli.
Platí i pro nás:„Dávejte tedy, co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu?“ Ano. Dávejme
každému poctivě, co komu patří. Kamarádovi, spolužákovi, paní v autobuse, v obchodě i na
ulici nebo v nemocnici. Daň státu musí platit všichni pracující. Hradí se z ní zdravotnictví,
školství nebo armáda. Právě nyní jsou tyto peníze hodně potřeba.
Někdy je mezi zákony Božími a zákony úředními rozpor . Když je pronásledovaná církev
nebo když lékaři mohou provádět zákroky, které ohrožují životy, je na prvním místě Bůh.
Bohu patří všechno. Od Něho pochází úplně všechno. Stát i peníze. Na penězích je státní
znak. Na našich tvářích je znak Boha, který nás stvořil z lásky a ke své podobě. Láska se
nedá zaplatit penězi, Láska je mnohem a mnohem víc než všechno ostatní.
A kdyby vás chtěl náhodou
někdy někdo zle nachytat,
proste Pána Ježíše, ať vám
poradí, jak moudře z takové
pasti vyklouznout :)
Požehnaný jsi Bože navěky https://www.youtube.com/watch?v=6jC5jYZBA7A
