Ahoj děti,

naše povídání o Velikonocích se chýlí ke konci. Po 40 dnech, kdy se Pán Ježíš

učedníkům zjevoval a připravil je na svůj odchod k Pánu Bohu do nebe si učedníky svolal

na Olivovou horu a řekl jim, že všechno, co se od něj naučili, v co uvěřili si nemají nechat

pro sebe, ale že mají jít do celého světa a přinášet lidem dobrou zprávu (evangelium), že

když budou litovat svých špatností a uvěří v Pána Ježíše, bude jim odpuštěno a budou mít

život věčný. A kdo uvěří, toho mají křtít ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého.

Potom Pána Ježíše zahalil mrak a učedníci už ho nespatřili (tomu říkáme

Nanebevsoupení) Ještě předtím je ale ujistil, že je s nimi bude po všechny dny až do konce

světa. A jak? Pošle jim totiž Ducha svatého, Pomocníka, který jim připomene vše, co jim

Pán Ježíš říkal.

A také se to stalo, že po 10 dnech od Nanebevstoupení, po 10 dnech modliteb, přišel

Duch svatý v podobě ohnivých jazyků a za velkého hukotu(Seslání Ducha svatého – jak

jinak říkáme této slavnosti, se dozvíš v křížovce;) a naplnil učedníky odvahou vyjít ven a

otevřeně o Pánu Ježíši mluvit a hlásat ho druhým lidem. Ti učedníkům všichni rozuměli, i

když mluvil každý jiným jazykem. Učedníci už se nikde neschovávali zamčení a ustrašení

jako těsně po Vzkříšení. Cítili se silní, odvážní a plní radosti. Takovou proměnu v nich

způsobil Duch svatý!

Mohli bychom se zeptat: „Proč Pán Ježíš nezůstal s apoštoly pořád?“ Zkusíme si to

ukázat na příběhu:

Byla jednou jedna holčička, jmenovala se třeba…Anička. Aničce moc chutnala

maminčina bábovka a taky ji bavilo mamince při pečení pomáhat. Nejdřív ji maminka

nechala jenom míchat těsto vařečkou. Pak už Anička mohla i sypat mouku do mísy. A když ji

poprvé maminka poslala pro vajíčka do ledničky, nesla je Anička hrozně opatrně, aby jí

žádné neupadlo. Postupně se Anička naučila dělat všechno sama, i když jí maminka pořád

ještě radila a kontrolovala. Když už si byla maminka jistá, že Anička bábovku dobře umí,

nechala ji v kuchyni při pečení samotnou. Pro jistotu nechala Aničce na stole jen recept,

aby se mohla podívat, kdyby si nevěděla rady. Anička se nejdřív trochu bála, aby něco

nepokazila, ale nakonec pyšně přinesla mamince svou první úplně samostatnou bábovku

ukázat. Od té doby pekla Anička bábovku už vždycky sama a dělala s ní všem velkou radost.

Co by se stalo, kdyby maminka Aničku nenechala samotnou, ale pořád jí pomáhala?

Anička by se nikdy pořádně sama péct nenaučila. Nevěřila by si a bez maminky by

bábovku nikdy neupekla. Pán Ježíš také učedníkům nejdříve vše ukazoval, pak je vzal, aby

mu pomáhali a nakonec je nechal, aby to zkusili sami. Ale stejně, jako maminka nechala

Aničce recept – pomocníka, který by jí poradil, kdyby si nevěděla rady, nechal Pán Ježíš

apoštolům Ducha svatého. A dává ho i nám, aby nám pomáhal. Takže když si s něčím

nebudeme vědět rady, třeba čím máme udělat mamince radost nebo koho si vybrat za

kamaráda, co uděláme? Poprosíme Ducha svatého, aby nám poradil.

https://www.kanan.cz/zamysleni/8velikonocea.pdf

úkoly:

-seřaď správně příběh o Aniččce a bábovce

-v křížovce vylušti jiný název slavnosti Ducha svatého